Naším terénem se stalo okolí nové budovy Fakulty humanitních studií (dále FHS). Co je okolí FHS, nelze určit na základě arbitrárního rozhodnutí. Nepomůže nám v tom ani metrický systém, tedy vzdálenost od centrálního bodu, ani právní definice či opatření na úrovni státní správy. To, co je okolí, určují ti, kteří v daném místě žijí, pravidelně se pohybují či procházejí. Okolí je tedy kategorie, která je utvářena svoji materialistou, produkována činností různých aktérů, konstruována na základě vyjednávání a praxí, co blízko je a co již není (srov. Lefébvre 1991) Také tato výstava přispívá k ustanovování představy o okolí budovy FHS. Podílíme se tak na označování a pojmenování míst, které se stávají viditelná.

Od roku 2020 sídlí Fakulta humanitních studií v nové budově. Architektonicky ceněná stavba vznikla přestavbou původní menzy, která spolu s dvěma výškovými budovami kolejí měla být prvním stavbami zamýšleného kampusu. Jsou to místa, která patří na katastrální území tří městských částí: Tróji, Holešovic a Libně. Poloha na hranici správních celků pak tak trochu předurčuje, že toto místo nese rysy vnitřní periferie.

Bezprostřední okolí fakulty tvoří území sevřené dvěma frekventovanými komunikacemi, řekou a skalním masivem. Pouze ze západu se zdá být volně přístupná málo frekventovanou ulicí, která vede kolem betonárky směrem k tramvajové zastávce. Pro náhodného chodce může být toto území vágním terénem (Haluzík 2021), nebo ne-mistem (Augé 1999), kam není důvod chodit, cokoliv hledat či objevovat.

Přesto prostor kolem fakulty není nikterak monotónní, fádní či nezajímavý. Jedná se o časoprostorově různě vrstvené území (Jungmann 2014, Faculty 2022), kde se setkávají místa, která jsou zahrnována či vylučována do/z městského řádu, aby přestala být či naopak se stala vágním terénem (Haluzík 2021). Dočasnost a trvalost jsou relativní pojmy. Dynamika prostoru je přitom vytvářena spolupůsobením přírodních, společenských i polických aktérů.

Okolí fakulty lze vnímat i s ohledem na časovou dostupnost. To, co je blízko, není dáno jen vzdáleností, ale také časovou dostupností. Proto se někomu může zdát, že okolím jsou i místa, která jsou od fakulty snadno dosažitelná, resp. jsou to místa, v nichž se pohybujeme, když jdeme či jedeme na fakultu. Na této představě se může např. podílet dopravní infrastruktura, která sem v pravidelném rytmu přiváží nejen učitele a studenty ze stanice metra Nádraží Holešovice. Stejně tak se k nové budově FHS lze dorazit procházkou od tramvaje č. 17, a to buď po chodníku kolem betonárky či dobrodružně si prošlapávat stezku Přírodní památkou Jabloňka. Další klikatá cesta ke škole vede z autobusové zastávky Kuchyňka.

Výzkumný tým prováděl výzkum na osmi místech. Byli to: Jabloňka, Slepá ulice, vestibul stanice Nádraží Holešovice, pod Trojským mostem, zdi staveb v okolí, cyklostezka, bezprostřední okolí fakulty, řeka a její břeh a klub Cross. Na výstavě jsou pak prezentovány etnografie prvních šesti míst.

• Bibliografie:
• • Augé, Mark. 1999, Antropologie současných světů. Praha: Atlantis.
• • Haluzík, Radan (ed.) a kol. 2021. Město naruby: Vágní terén, vnitřní periferie a místa mezi místy. Praha: Academia.
• • Jungmann, Jan. 2014. Holešovice-Bubny, v objetí Vltavy. Praha: Muzeum hlavního města Prahy.
• • Lefebvre, Henri. 1991. The Production of Space. Oxford: Blackwell.
• • Lynch, Kevin. 2004. Obraz města: The image of the city. Praha: Polygon.
• • Szaló, Csaba. 2006. Domov a jiná místa/ne-místa formování kulturních identit. Sociální studia 3 (1): 145 -160.
• • Faculty of Humanities Carles University. 2022. Exhibition "Behind the Water, between Černá and Bílá Skála" [online]. (6.11. 2022) Dostupné z: https://fhs.cuni.cz/FHSENG-509.html?news=14147&locale=en